Květen 2016

Jak jsme vážili mláďata

22. května 2016 v 23:39 | Bařka |  Kachny
Už včera jsem se rozhodla, že by bylo potřeba zvážit všechna naše mláďata, abychom věděli, jak se nám je daří krmit.

Mezi kachničkami, kuřaty a králíky jsme náhodně vybrali tři mláďata. Každý z dětí si vybral jedno, které odchytí. Vojta totiž nebyl doma.

Rozhodla jsem se z jejich váhy vytvořit aritmetický průměr....


Naše slepice nakupují kosmetiku zásadně u Avonu

21. května 2016 v 0:33 | Bařka |  Slepice
Dnes jsme chtěli doplnit náš chov na původně stanovených deset kusů nosnic spolu s jedním kouhoutem Martinem. První čtyři slípky jsme koupili v Ředhošti a jsme s nimi velmi spokojeni. Jsou krásné, zdravé a vitální.



Dalších šest jsme si chtěli koupit v Dolních Beřkovicích od pana Kočiše. Chtěli jsme vlastně vyzkoušet i něco nového a porovnat, co bude lepší. Ale jak už to tak u nás bývá, nic nemůže projít hladce a bez karambolů...


Kachny pípaly dojetím a kuřata záviděla

18. května 2016 v 22:15 | Bařka |  I tohle k životu patří...
Čím víc času trávím se svými zvířaty, tím víc mám pocit, že všechna zvířata dokáží komunikovat s člověkem. A mají i své city. Nesouhlasím s názorem, že slepice jsou hloupé a kachny nemohou přilnout k člověku.

Chápu, že jsem u zvířat nejoblíbenější, protože jsem chodící restaurace a stačí jen hlasitě prohlásit: "Ahoj, lásky moje!" A začnou se bořit ohrady a oplocení.


Jak moc zvířata změnila můj život? A hlavně kočky...

17. května 2016 v 22:53 | Bařka |  Kočky
Dnes jsem jen tak seděla mezi kuřaty a pozorovala, jak neuvěřitelně vyrostla za těch pár týdnu, co jsou tady u nás. Nejvíc je vždycky zajímá můj snubní prstýnek a moje barevně nalakované nehty, klovou mě a upomínají, že i ony mají hlad a žízeň a každá lidská návštěva je pro ně zpestřením.


Napadlo mě, jak moc se vlastně změnil můj život s příchodem zvířat do naší rodiny?

Příbytek pro kozí stádečko mě asi bude stát zdraví

13. května 2016 v 22:24 | Bařka |  Kozy
Dnešní den, kdy jsem zralá lehnout si na stůl ranhojiče, už začal vlastně včera. Měla jsem na patě pár dní staré zranění, které trochu začalo hnisat, a já si ho potřebovala ošetřit. Musím podotknout, že jak nastane jaro, trávím více času bez bot, než v botách. Dokonce i v práci chodím bosky. Proto jsem si to i pravděpodobně způsobila sama.

A to bylo nakonec moje nejmenší zranění za dnešní den...


Stahování králíků při vaření kotlíkového guláše

11. května 2016 v 23:42 | Bařka |  Králíci
O víkendu můj manžel slavil více než třicáté narozeniny, dokonce i více než pětatřicáté. Své životní jubileum s ním oslavila i moje maminka.

Na oslavu obou mých nejbližích jsme se rozhodli vyřadit první tři králíky z našeho chovu.

Uvařili jsme si nejlepší kotlíkový guláš na světě na otevřeném ohni.

Slepice snesly dohromady už šest vajec, i když jedno bez skořápky.

A pohřbili jedno z kuřat.


Trpělivost nese ovoce, u nás ale vajíčka

5. května 2016 v 22:48 | Bařka |  Slepice
Dnešní den byl na naší farmě opravdu přelomový. Stalo se toho vážně dost. Martin začal kokrhat. Našli jsme první vajíčko. Ministerstvo nám povolilo chov koz a káčata s kuřatama poprvé spinkají ve svých nových domečcích.

Jo, a ještě Tygr přepral sousedovic psa.

Smrt se nevyhne ani naší farmě

3. května 2016 v 22:00 | Bařka |  Králíci
Život na naší farmě plyne svým vlastním tempem. A ani já to nedokážu ovlivnit.

Dnes jsem našla dalšího mrtvého králíčka. Babeta už tedy nemá osm mláďat, ale už jen šest. Je mi to strašně líto, ale naučila jsem se už u mrtvých zvířat neplakat. Nemůžu. Proplakala bych celé dny...

Babeta: poprvé šest, podruhé osm (sedm)

2. května 2016 v 8:00 | Bařka |  Králíci
Už týden netrpělivě čekáme, kdy Babeta přivede na svět mláďátka. Své druhé potomky. Každý den jsem ji chodila kontrolovat a pořád nic. Připadalo mi, že přenáší už spoustu dnů. Začala jsem z toho být už docela nervózní, byla jsem přesvědčená, že čeká mláďata... Vypadala tak strašně tlustá, chudinka moje.

Poprvé jich měla šest. Nevěděla jsem, kolik jich má v sobě teď...


Káčátka a kuřátka už jsou u nás na farmě

1. května 2016 v 23:45 | Bařka |  Kachny
Včera jsme se jeli podívat na malá kuřátka a káčátka. Jenže, jak už to tak bývá, z koukání nakonec vzešlo stěhování na naší pidi farmičku. A protože je můj manžel maximalista a když už něco chce mít, tak prostě hodně. Ono je to vidět i na tom, že máme čtyři děti. Jedno je málo, dvě má každej, tři skoro každej, ale čtyři to už je smečka.... A to je to, co se mu líbí...