Káčátka a kuřátka už jsou u nás na farmě

1. května 2016 v 23:45 | Bařka |  Kachny
Včera jsme se jeli podívat na malá kuřátka a káčátka. Jenže, jak už to tak bývá, z koukání nakonec vzešlo stěhování na naší pidi farmičku. A protože je můj manžel maximalista a když už něco chce mít, tak prostě hodně. Ono je to vidět i na tom, že máme čtyři děti. Jedno je málo, dvě má každej, tři skoro každej, ale čtyři to už je smečka.... A to je to, co se mu líbí...



Takže jsme si domů přivezli 20 kuřátek a deset malých káčátek. Pořídili jsme je od pána, od kterého máme i slepičky, takže jsme věděli, že z tohoto chovu neprohloupíme.

Myslela jsem si, že jsme připraveni na příjezd kuřecích miminek, ale neměla jsem všechno promyšlené do detailů. My totiž většinou přivezeme nějaké zvíře a pak mu teprve rychle připravujeme příbytek.

Někde jsem se dočetla, že člověk nemá nad chovem jakýchkoliv zvířat ani uvažovat, pokud se nedokáže na chvíli zastavit a jen tak nečině svá zvířata pozorovat. Těšit se z jejich radosti a nadšení, promlouvat s nimi i o bláhovostech a být nadšený z každého jejich pokroku. Dokázala bych je pozorovat celé hodiny, každý přírůstek beru jako nový život na naší farmičce, který má smysl.


Dnes jsem skoro hodinu jen stála a pozorovala je. Káčátka se rochnila ve vodě a cpala se ječmenem se strouhankou s nasekanými kopřivami.

Kuřátka se zase přetahovala o každé zrníčko.

Celý den strávila všechna naše nová miminka venku na pastvě. Zobala čerstvou trávu, kačenky se rochnily ve vodě a slepičky pobíhaly mezi pampeliškami a sedmikráskami.

Dnes ráno jsme se rozhodli udělat jim oddělené výběhy i s vlastními domečky. Kačenky totiž pogtřebují hodně vody a kuřatům by voda a mokré peří zase nemusely udělat dobře.

Na noc ale musí ještě spát uvnitř, hlavně v teple. Vyrobila jsem přímo v obýváku takzvanou umělou kvočnu. Velkou uzavřenou bednu, ve které svítí žárovka, aby mláďátkům poskytla teplo a světlo.

Nejvíce se ovšem naši noví obyvatelé líbili našim kočkám Tině a Tygrovi. Naštěstí jim ale neublížili...

Dvacet kuřat a deset káčat pro mě bylo rozhodně jednodušší uspat, než čtyři praštěné děti. Pípání večer utnu jen tím, že jim zhasnu, ale štěbetající děti slyším až dlouho do noci.

Jediné, co mě mrzí je, že jsem za celý víkend nestihla složit vyprané prádlo, natož snad vyluxovat nebo vytřít....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama